RECENZE: Poslední dopis od tvé lásky

Autor: Jojo Moyesová | Vydavatelství: Ikar | Počet stran: 472 | Rok vydání: 2013

Jennifer Stirlingová měla autonehodu. Ztratila všechny své vzpomínky a ode dne, kdy ji propustili z nemocnice, jen bloudí ve svém vlastním domě a snaží se v sobě najít ženu, kterou dřív bývala. Nepoznává ani svého manžela, natož aby si vybavila blízké přítelkyně či život, který před nehodou měla. I když si je po pár dnech už v některých věcech jistější a výborně zapadne do smetánky, ve které je její manžel velmi vysoce postaven, nemůže se ubránit pocitu, že je něco špatně. Tuto myšlenku jen podpoří zatoulané dopisy od muže, které najde schované různě mezi ponožkami v šuplíku nebo mezi stránkami knih v knihovně. 

O čtyřicet let později se jistá Ellie Haworthová probírá archivem v redakci Nation a objeví malý zmačkaný papírek založený mezi spisy. Příběh dvou lidí, kterým láska nebyla přána, ji natolik zaujme, že se rozhodne Jennifer najít a zjistit, jak tento milostný příběh skončil.

Autorkou této knihy je anglická spisovatelka Jojo Moyesová, která se narodila roku 1969. Vystudovala žurnalistiku a novinařině se věnovala celých deset let. Mezi její další knihy patří například Stříbrná zátoka, Než jsem tě poznala nebo Dívka, jíž jsi tu zanechal. Spisovatelka žije s manželem a třemi dětmi na farmě v hrabství Essex.

Bude to znít možná šíleně, ale trvalo mi celý rok, než jsem se přes tuto knihu dostala. Po "Než jsem tě poznala“, jsme se s mamkou rozhodly vytvořit sbírku všech knih, které tato autorka v Česku vydala. A i když mamka přečetla každou z nich a zamilovala si je, já stále držela v ruce jen tu jednu, a nikdy se nepustila do další. Knihy Jojo Moyesové mají pro mě bohužel až moc pomalé začátky, které mě leckdy od čtení odradí. Nevím, jestli to bylo nemocí nebo jen tou představou, že mám před sebou dva měsíce volna, ale rozhodla jsem se knihu vytáhnout z poličky a dát ji ještě jednu šanci. A věřte mi, bylo to jedno z nejlepších rozhodnutí, které jsem v ten den udělala.

Celý příběh je velmi romantický, citlivý, naléhavý a intenzivní. Z řádků na vás bude dýchat nostalgie, spousta naděje a nekonečná záplava slz uroněná z očí hlavních hrdinů. Kniha je navíc doplněna o dopisy na rozloučenou, které autorka vsunula na konec každé kapitoly. Až na pomalejší začátek byla kniha opravdu velmi čtivá, což způsobilo, že jsem se na konci ocitla už po pár dnech. Proto bych vám všem doporučila, abyste knihám Jojo Moyesové dali šanci, i když se vám ze začátku mohou zdát trochu nudnější. Autorka si dává záležet na charakterech postav a pečlivě je rozvíjí spolu s celým příběhem.

Jediné, co bych knize vytkla, jsou skoky do minulosti a budoucnosti. Párkrát jsem se musela pozastavit a urovnat si, jestli jsme v roce 1960 nebo už o čtyřicet let někde jinde. 

Jennifer i Ellie jsou ženy s velkým srdcem. A i když jsou si v mnohém odlišné, jejich příběh je stejně smutný i naléhavý současně. Obě se zamilovaly do mužů a trpěly láskou, i když Jennifer o pár desítek let déle než její novinářská kamarádka. Anthony je zase muž, kterého budete milovat a nadávat autorce, jaký osud mu postavila do cesty. Postavy, které Moyesová vytvořila, ve vás zkrátka vyvolají pocity, ať už kladné či záporné. Pokud něco autorka umí opravdu bravurně, je to vykreslení postav do takových detailů, že si je čtenáři zkrátka nemohou nezamilovat.

Jak bych tedy tuto recenzi shrnula? Poslední dopis od tvé lásky patří mezi tituly, které vás donutí přemýšlet a prožívat příběh s hlavními hrdiny. Anthonyho s Jennifer si oblíbíte a jejich příběh ve vás probudí tolik emocí, že nebudete moci pár dní přemýšlet o ničem jiném.