RECENZE: Lístky ve větru (Květy z půdy 2)

Autor: Virginia C. Andrewsová | Rok vydání: 2014 | Nakladatelství: Moba | Počet stran: 453

 Po čtyřech letech nelidského věznění se Chrisovi, Cathy a Carii podaří utéct. Definitivně za sebou zanechávají své dětství, ale také mrtvého bratra a nejpřirozenější lidský cit- lásku k matce, kterou kdysi tak velice milovali, ale která je svou neodpustitelnou zradou hruboce zranila. Zejména Cathy zachvátí hořká nenávist a touha po pomstě. Co čeká sourozence ve světě, před kterým byli tak dlouho skryti? Dokážou uskutečnit svá předsevzetí a dosáhnou cílů, o nichž snili v prachu, tmě a špíně půdy?

Ukázka zahraniční obálky | Goodreads

   ~*~*~

Už jsou to bezmála čtyři roky, co Chris, Cathy, Carrie a Cory přišli do domu své babičky a ubytovali se na prachem zaprášené půdě bez přístupu slunce a čerstvého vzduchu. Po letech nelidského věznění se rozhodli sešplhat po svázaném prostěradle a začít nový život s lístkem na autobus a velmi nemocnou sestřičkou v náruči. Osud je zavede až k místnímu doktorovi, který jim pomůže překonat těžké časy a nabídne jim dočasné ubytování v jeho domě obklopeném krásnou zahradou s růžemi a stromy sahajícím až k oblakům.

Chris se chce stát doktorem, tudíž svůj volný čas tráví zahloubaný v knihách a Paulově ordinaci. Cathy zkouší své štěstí ve světlech reflektorů, obklopena klasickou hudbou a krásnými tanečníky. Carrie nastupuje do soukromé školy, ve které je kvůli svému malému vzrůstu často odsuzována a obklopována posměchem ostatních holčiček. 

Dokáží sourozenci Dollangangerovi přemoci zlé časy a splnit si všechny sny, o kterých snili na prknech zchátralé půdy? Dokáží se přenést přes všechno, co jim jejich vlastní matka způsobila?

Autorkou této ságy je americká spisovatelka Virginia Cleo Andrewsová, která se narodila roku 1923 a zemřela v roce 1986 v Norfolku, stát Virginia. V dětství při pádu ze schodů utrpěla vážné poranění zad, po němž byla doživotně upoutána na invalidní vozík. I přes to napsala bezpočet skvělých knih, které byly přeloženy do dvacítky jazyků.

Druhý díl této pentalogie nám vypráví příběh o čtyřech sourozencích, kteří se chystají prozkoumat svět a udělat vše pro to, aby zapomněli na ztraceného bratra a čtyři roky strávené jen se svými dětskými sny a představami. 

Autorka se v tomto díle soustředila hlavně na postavy a je to právě Cathy, které věnovala většinu příběhu. Dívenka má před sebou první lásky, trápení, radosti z úspěchů, ale i první zkušenosti s odmítnutím a zkaženými plány. Na druhou stranu je Chris maličko zahnán do ústraní, což mně osobně vůbec nevadilo, jelikož mi jeho charakter už od začátku nesedl a jeho náladám, touhám a myšlenkám jsem přihlížela s nechápavým výrazem na tváři.

Květy z půdy jsou pro mě srdcovou záležitostí, jelikož už od začátku jsem propadla autorčinýmu stylu psaní a opravdu si ho zamilovala. Kniha sice nepatří mezi ty nejužší, ale na druhou stranu vás mohu ujistit, že se rozhodně nudit nebudete a alespoň jednu postavu si oblíbíte natolik, že vás to donutí ve čtení pokračovat.

Virginia si pro nás přichystala dechberoucí příběh plný skryté pomsty, nenávisti, ale i lásky a touze po splnění předem daných cílů. A i když první díl nasadil laťku opravdu vysoko, nemusíte se bát, že by vás pokračování zklamalo. Čeká na vás příběh, který se vám bude číst tak lehce, že si po dočtení hned poběžíte pro další díl, aby vám náhodou něco důležitého neuteklo.

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji megaknihy.cz. Na knihu se můžete podívat zde.