Cestuju s knihou: RECENZE: Jedovatá slova

Autor: Maite Carranzová | Rok vydání: srpen 2015 | Nakladatelství: Cooboo | Počet stran: 233

Nikdy se nenašlo její tělo, policie nezavřela jediného podezřelého a žádná stopa ve vyšetřování nikam nevedla. Ale stačí jeden telefonát a mnoha lidem se obrátí život naruby: komisaři Lozanovi, jenž odchází do důchodu, matce, která ztratila veškerou naději, že najde svou ztracenou dceru, dívce, která kdysi dávno zradila svou nejlepší kamarádku, jíž se už nestihla omluvit… protože Bárbara jednoho dne zmizela a nikdo doteď nezjistil kam a proč.

Ukázka obálky | Goodreads

~*~*~

Bárbara Molinová je nezvěstná. Její stopy končí zapomenutou kabelkou v krví postříkané telefonní budce a dopisem ledabyle pohozeným na kuchyňské lince. Jediné co víme je, že utekla se svým přítelem Martínem Borrásem a už to budou čtyři roky, co se nevrátila. A i když je po pár měsících prohlášena za mrtvou, strážník Lozano neztrácí naději a po ztracené dívce nepřestává pátrat. Kam dívka zmizela a kdo ji unesl?

"Minulý týden se mě zeptal, jestli po něčem toužím, zda mám nějaké zvláštní přání. Vím, že byl ochotný koupit mi jakoukoli hloupost, šaty, body, iPod. Ale já jsem nestála o nic, co se dá pořídit za peníze, a prosila ho, aby mě vzal na pláž. Snila jsem o tom, že budu moct skočit ze skály do moře, potopit se s otevřenýma očima, kraulovat tak dlouho, až nebudu moct popadnout dech, odpočívat a pohupovat se na vlnách."

Autorkou této knihy je španělská spisovatelka Maite Carranzová, která se narodila v Barceloně roku 1958. Za svůj život napsala více jak 40 knih, mezi nimiž je například "El fruto de Baobab." Jedovatá slova jsou spolu se sérií Válka čarodějek první knihou od této autorky vydanou nakladatelství Cooboo v České Republice. Autorka se ráda směje, plave a ze všeho nejraději čte. Pokud se o ní chcete dozvědět něco více, můžete se podívat na její web zde.

Příběh je vyprávěný jak z pohledu samotné Bárbary, tak z pohledu její matky, nejlepší kamarádky Evy a strážníka Salvadora Lozana, který má případ na starosti. V textu nenajdete jediné uvozovky a odstavců je tam také opravdu poskromnu. Může se tedy stát, že vám autorky styl nesedne a vy se v příběhu snadno ztratíte. Specialita Maite Carranzové je také velké opakování jmen. Hlavní postavy v příběhu vždy pojmenovává jménem i příjmením, což mně osobně připadalo trochu nepřirozené a do celkového mi to tam moc nesedělo.

Nejvíce mě bavily kapitoly z pohledu samotné Bárbary, jelikož se četly samy a příběh jsem si v dívčině přítomnosti vážně užívala. Byla to opravdu skvělá vypravěčka a myslím si, že kdyby jí dala autorka více prostoru, mé hodnocení by bylo úplně jiné. Celkově se samotné hlavní hrdince věnovala jen chvilku a větší důraz dávala na ostatní členy rodiny, jejich smutek a beznaděj.

Na to, jak je kniha kraťoučká, mi děj připadal zmatený, zápletka nepropracovaná a příběh uspěchaný. A i když jsem se na Jedovaná slova strašně moc těšila, výsledek byl takový, že mě zklamala na plné čáře. Konečné rozuzlení sice bylo zajímavé, ale za svůj život jsem četla spousty knih na podobné téma a většina z nich si mě přeci jen získala o trochu více.

Komu bych tedy knihu doporučila? Všem čtenářům, kteří mají rádi psychologické a ne moc náročné příběhy. I když mi kniha nesedla, neodsuzuju ji, protože vím, že jsou tu tací, kteří si z příběhu mnoho odnesou a budou se ke knize rádi vracet. Proto Jedovatá slova vyzkoušejte a dejte mi vědět, jaký je váš názor!:)