RECENZE: Čemu jsem věřila (Huntley Fitzpatricková)

Autor: Huntley Fitzpatricková | Rok vydání: 2015 | Nakladatelství: Cooboo | Počet stran: 392

 Gwen Castleová si vždycky představovala, jak jednoho krásného dne opustí ostrov, na kterém vyrůstala. Ostrov, kde se mimo letní sezonu nic zajímavého neděje, kde potkává stále ty samé tváře a kde se nic neutají. Ovšem toto léto bude vše jinak, protože na ostrov přijíždí na letní brigádu Cassidy Somers, kluk, kterého Gwen nechtěla už nikdy vidět. Zatímco on je neuvěřitelně pohledný a pochází z bohaté rodiny, její rodiče se celý rok dřou, aby dokázali splatit účty za léčbu Gwenina bratra. Zdá se, že nemohou být odlišnější – navíc mezi nimi jako bouřkový mrak visí událost, která se stala na jaře a na niž by Gwen nejraději zapomněla. Ale společná brigáda a dlouhé léto dokáží zázraky.

Ukázka obálky | Goodreads

   ~*~*~

Jednoho letního upršeného odpoledne, ve společnosti kapesníků a kapek do nosu, jsem se po dlouhé době podívala na knižní plány vydavatelů a prohlížela si nové tituly pro konec tohoto roku. Jak jistě mnozí z vás ví, na podzim vychází vždy samé skvělé překlady, a tudíž není divu, že jsem si zasněně začala sepisovat seznam a společně s ostatními blogery se těšila na nové přírůstky v našich knihovničkách. Snad ani nemusím zmiňovat, že obálky od Cooboo jsou přenádherné a "Čemu jsem věřila" rozhodně není výjimkou. 

Pokud už jste četli mou recenzi na "Můj život u sousedů", víte, že knihy od této autorky naprosto miluji a vždy budou patřit mezi mé oblíbené. Jedná se převážně o romantickou, oddychovou četbu, která vám zpříjemní ať už perné letní dny, tak upršené podzimní večery. 

Hlavní hrdinkou je sedmnáctiletá Gwen Castleová, která žije se svými rodiči, bratrancem Nicem, dědečkem Benem a malým bráškou Emorym v malém domku na ostrově. Jelikož na tom není mladší sourozenec zdravotně nejlépe, musí rodiče celé dny pracovat, aby jeho léčbu zvládli zaplatit. Maminka uklízí sousedům domy a tatínek vlastní plážový stánek s občerstvením, ve kterém musí Gwen o letních prázdninách vypomáhat. 

Jak takové léto na ostrově vypadá? Až na stěžující si paní Petridgeovou - která má svůj trávník ráda zastřižený vodorovně - je všude klid. Mladí si rádi dlouhé večery krátí vysedáváním u táboráku či projížďce na lodi a plaváním v moři. 

Hned na začátku léta však Gwen potká svého známého Casse, který na ostrov přijel, aby si odpracoval špatné známky ve škole a provedené klukoviny. Léto hned nabere úplně jiný směr a mladá láska vykvete do nekonečných rozměrů.

Huntley Fitzpatricková je rozhodně skvělá vypravěčka. Příběh v jejím podání působil tak kouzelně, že jsem se při čtení nemohla přestat usmívat. Její knihy patří k těm oddechovým, tudíž nečekejte žádné akcemi nabité zápletky, ani velké dějové zvraty. 

Autorčinou specialitou jsou však postavy. Většinu příběhu věnuje právě jim, dává si záležet na jejich charakterech a trpělivě nám popisuje všechny jejich vlastnosti. I když to může znít nudně, nemusíte se bát. V podání Huntley Fitzpatrickové vás bude bavit i obyčejné nalévání čaje či předčítání romantických příběhů křehkým stařenkám. Celkově si na rozvoji postav dává opravdu záležet, díky čemuž vás do příběhu zatáhne už po prvních kapitolách a vy si tak knížku maximálně užijete.

I když bych tuto knihu nechtěla srovnávat s autorčinou prvotinou, musím říct, že se příběhy v mnohém podobají. Jedinou změnou je vlastně jen fakt, že Gwen není zrovna nejbohatší a Cassův táta vlastní společnosti, lodě a obrovský dům s drahými auty. "Můj život u sousedů" patří mezi mé naprosto nejoblíbenější knihy. Laťka byla nasazená opravdu vysoko a "Čemu jsem věřila" už ji zkrátka nemohlo překonat.

Hlavní hrdinka je pracovitá a kamarádská, na druhou stranu také paličatá a někdy až moc upovídaná. Mně osobně její charakter dost iritoval, tudíž vás musím upozornit dopředu, že nemusí vyhovovat všem.  A i když bych nejradši knížku v některých pasážích zavřela, jednalo se o romantický příběh, ke kterému trapasy zkrátka patří. 

Komu bych tedy "Čemu jsem věřila" doporučila? Jedná se o odpočinkovou četbu, u které můžete jednoduše vypnout a soustředit se na pohádkový příběh, který se odehrává před vašima očima. Jedná se o knihu, která vám vykouzlí úsměv na tváří ať už chcete či nechcete. A i když mně autorčina prvotina bavila o maličko více, i tento příběh měl v sobě něco kouzelného a byla by obrovská škoda, kdybyste mu nedali šanci.

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji martinus.cz. Na knihu se můžete podívat zde.