RECENZE: Dítě číslo 44 (Tom Rob Smith)

Autor: Tob Rob Smith | Vydáno v roce: 2013, 2015 | Nakladatelství: Knižní klub | Počet stran: 384

 

Brutální stalinský režim udržuje všechny občany ve strachu a přikazuje jim věřit, že socialistické společnosti se podařilo zcela vymýtit zločinnost. Mrtvý chlapec nalezený u železniční trati v Moskvě proto nemohl být zabit, jak tvrdí jeho příbuzní. Příslušník ministerstva státní bezpečnosti Lev Děmidov splní rozkaz nadřízených a pomůže zatajit fakta, začnou v něm však hlodat pochybnosti. Brzy poté se společně s manželkou Raisou ocitnou ve vyhnanství na Urale. Zdá se však, že k vraždám dětí dochází i tam…

Ukázka zahraniční obálky | Goodreads

 

  ~*~*~

Představte si svět, ve kterém láska ke Stalinovi znamená víc než lidská práva a spravedlnost. Svět, ve kterém lidé hladem okusují kůry stromů, žijí v přeplněných bytech bez kanalizace a číst mohou jen předem schválenou literaturu. Stačí, aby na vás příslušník MGB ukázal prstem a vy se mrknutím oka ocitnete ve vězení ve společnosti mučicích nástrojů a nedostatkem pitné vody. 

Lev Děmidov nám ukazuje zemi, ve které jsou vraždy mávnutí rukou zametány pod koberec a nevinní lidé stíháni za zločiny, které nespáchali.

Vše se změní ve chvíli, kdy mu na stole přistane obálka se jménem jeho ženy odsouzené za sympatizanství s jistým Anatolijem Brodskijm. V okamžiku, kdy odmítne shledat Raisu vinnou, odsoudí svůj život k podřadné práci u milice a domovu se suchým záchodem tisíce kilometrů vzdáleného od Moskvy. 

V SSSR však žije muž, který s aktovkou v ruce vraždí malé děti po celé zemi. Svým obětem vyřezává žaludky, plní jejich ústa kůrou a následně je nechává ležet nahé u kolejí s uvázaným provazem okolo kotníku. V ráji, ve kterém vládne Stalin, však žádné vraždy neexistují. MGB víc jak 44 mrtvých těl úspěšně uchovává v tajnosti a nemíní se o nich veřejnosti byť jen slovem zmínit. Lev Děmidov se však rozhodne jít po stopách a pachatele dopadnout sám.

„Důvěřuj, ale prověřuj. Stále musíš kontrolovat ty, kterým věříš nejvíce.“

Autorem této knihy je anglický spisovatel Tom Rob Smith, který se narodil roku 1979 švédské matce a anglickému otci v Londýně. Jeho první kniha – Dítě číslo 44 – se dočkala několika žánrových ocenění, byla nominována na Booker Prize či Costa First Novel Award a byla přeložena do téměř dvou desítek jazyků.

Po této knížce jsem už nějaký ten pátek pokukovala a vždy záviděla všem blogerům, kteří ji vychvalovali a psali o ní pochvalné recenze. Snad ani nemusím popisovat, jak velkou radost jsem měla, když jsem se dozvěděla, že jsem knihu vyhrála na blogu u Ellen. Ze všech těch kladných recenzí jsem však byla dost namlsaná a od knihy očekávala nezapomenutelný příběh, který mě bude pronásledovat ještě dlouho po přečtení.

S odstupem času mohu říct, že mě kniha rozhodně nazklamala. Dokonce byla o hodně lepší, než jsem původně očekávala.

Mou nejoblíbenější postavou byl překvapivě zrovna Lev, protože jsem obdivovala jeho loajálnost, lásku k Raise a rodině, oddanost a cílevědomost. Tom Rob Smith dokázal charaktery popsat velmi skutečně, což jen přidávalo na (i tak mrazivé) atmosféře. Je to kniha plná dobře vymyšlených zvratů, které se mezi sebou prolínají a dohromady vytvářejí výborně promyšlený příběh, který vás chytne na začátku a už nepustí.  

Pro mě se Dítě číslo 44 stalo nezapomenutelným zážitkem plný lásky, nespravedlnosti, vražd a tvrdé pravdy o Stalinově vládě. Čtení jsem si naprosto užila a nemohla se od něho odtrhnout. Osobně si myslím, že by tato kniha měla být čtená, protože vám dokáže otevřít oči a ukázat, jak strašný byl život pod Stalinovou nadvládou.

Kniha mě rozhodně překvapila a odedneška jí řadím k těm nejlepším, které jsem kdy za svůj život přečetla. Bohužel musím poznamenat, že se nemusí strefit do vkusu každého a věřím, že se najdou i tací, kteří knihu zavřou po pár úvodních kapitolách. Já vám však doporučuji, abyste Dítěti číslo 44 i tak dali šanci, protože na vás čeká neskutečná jízda, na kterou jen tak nezapomenete.