RECENZE: Carrie (Stephen King)

Autor: Stephen King | V originále: Carrie | Nakladatelství: Beta- Dobrovský | Počet stran: 174

 Román Carrie zasadil spisovatel do prostředí amerických teenagerů v poklidném městečku Chamberlain. Nešťastné neatraktivní Carrie se spolužáci smějí a doma ji krutě trýzní její vlastní matka, náboženská fanatička. Tyranizovaná dívka se rozhodne za své trápení krutě pomstít. Využije k tomu své nečekaně objevené paranormální schopnosti. Carriin vzrušující příběh vytvořený autorovou bezbřehou fantazií vyústí v děsivou tragédii, ba spíše apokalypsu.

Ukázka obálky | Goodreads

 

  ~*~*~

Paranormální schopnosti. Šikana. Fanatická matka. Vítejte ve světě Carrie Whiteové.  

Bylo to před pár týdny, kdy jsem seděla u počítače a znuděně projížděla goodreads v naději, že se objeví kniha, kterou bych mohla využít jako výmluvu pro další návštěvu knihkupectví. Pamatuju si, jak jsem si dlaní podpírala bradu a mé myšlenky - za doprovodu deště bubnujícího o parapet - se zatoulaly k něčemu pro mě zhola neznámému. Hororům. 

Kniha vypráví o sedmnáctileté středoškolačce Carrie -  smutné a osamělé oběti šikany, která žije spolu s náboženským fanatikem a šíleným bláznem (tím myslím její matku) v bungalovu uprostřed městečka Chamberlain. Dle jejího úsudku ženy - už jen kvůli svému pohlaví - žijí v hříchu a měly by tak každý den boha prosit o smilování. Sex je jed, sexuální rozkoš je hřích. A děti? Ty se musí zabít. 

I když se vám to nejspíš zdá zhola nemožné - Carrie vůbec není tak špatná, jak se vám na první pohled může zdát. Svou matku miluje, ale usilovné náboženství zavrhuje a dělá vše co je v jejích silách, aby stoupla v očích svých spolužáků a nebyla tak jen dcerou ženy, která se jí mnohokrát snažila zabít a sebepoškozování je u ní na denní rutině. 

No a potom se stane jedna velká tragédie na maturitním plese. Přetrhají se dráty vysokého napětí a na střechy domů se spustí ničivý déšť kamenů. Všude vzplanou neuhasitelné požáry a desítky lidí zemřou ve spárech hořící školy. 

A za tohle všechno bude moct jen a jen Carrie.

Pokud už můj blog čtete déle, víte, že Stephen King patří mezi mé nejoblíbenější autory. Tudíž není divu, že jsem si Carrie - jeho úplně první knihu - nemohla nechat ujít.  Kniha je psaná především reportážním stylem, autor dává prostor úryvkům z fiktivních knih, policejnímu vyšetřování či výpovědí svědků, kteří 27. května roku 1979 přišli o své blízké.

Jako čtenáři víme už od samého začátku, že příběh mladé dívky nemůže skončit dobře. Přeci jen, mluvíte tu o Stephenu Kingovi, tak co jiného čekat? Jak sám autor párkrát zmiňoval, hlavní hrdinka románu - Carrie Whiteová - mu nikdy nepřirostla k srdci. Není divu, když jde o neatraktivní a společensky naivní dívku, která se zhroutí jen při pomyšlení, že jednou dostane svou první menstruaci.

Celkově se mi kniha líbila moc, ale i tak musím říct, že jsem čekala něco úplně jiného. Chtěla jsem horor a dostala jsem něco, co jen zdánlivě připomíná vyvražďovačku či strašidelný thriller. Carrie mi zkrátka nepřišla ani trochu strašidelná a já nemůžu popřít mírné zklamání. I když hororové filmy pozoruju se zavřenýma očima, rozsvíceným světlem a schovaná za dekou, tak jsem v knížkách ještě bohužel nenarazila na žádný příběh, který by mě vyloženě vystrašil.

Pokud však v tomto žánru začínáte, mohu samotnou Kingovu prvotinu vřele doporučit. Autorův styl psaní je velmi čtivý a vám tak těch necelých 200 stránek uteče neskutečně rychle.

Podtrženo a sečteno - Carrie bych mohla doporučit všem čtenářům, kteří si rádi přečtou knihu plnou napětí a dějových zvratů. Autor s postavami neměl žádné slitování a příběh se hned stal o to zajímavějším. Kniha se pro mě stala jednohubkou na jedno odpoledne a jsem si jistá, že se k ní jednou ještě ráda vrátím.

Za poskytnutí recenzího e-booku mnohokrát děkuji palmknihy.cz. Na knihu se můžete podívat zde.