Recenze: Bez naděje (Hopeless #1)

V originále: Hopeless | Autor: Colleen Hoover | Vydalo: Yoli | Počet stran: 384

Když se sedmnáctiletá Sky seznámí s Deanem Holderem – možná jediným klukem, jehož provází ještě horší pověst než ji – něco se v ní změní. S ním poprvé ucítí něco, co v ní všechny povrchní známosti předtím probudit nedokázaly.

Holder ji uchvátí i vyděsí už během prvního setkání, ale hlavně ji dokáže probrat z citové otupělosti, kterou už začala považovat za součást své povahy. A vyvolat v ní vzpomínky na minulost... vzpomínky tak bolestné, že by si přála nechat je dál hluboko pohřbené. 

Ukázka zahraniční obálky | Goodreads

 ~*~*~

Na tuhle knihu jsem náhodou narazila asi před měsícem, když jsem si jen tak projížděla oblíbené blogy a četla si sálodlouhé recenze. Tahle mě uchvátila. Četla jsem si je zas a znovu a pořád jsem na nich nacházela něco nového. S odbitím jedenácté hodiny večerní jsem se rozhodla knihu zarezervovat v naší místní knihovně - protože přeci jen, šetříme na Vánoce a knihu si můžu dokoupit kdykoliv budu chtít. A tak jsem vyplnila číslo kartičky a o týden později už se doma válela se střevní chřipkou, horkým čajem a s příběhem autorky Colleen Hooverové.

Obálka se mi vážně líbí. Slečna dokonale napodobuje mojí představu Sky, nebo-li hlavní hrdinky románu. Druhý díl se pyšní fotkou Holdera, která se mi zatraceně vůbec nelíbí, protože jsem si ho představovala, jako takového toho typického sexouše, ne jako joudu, kterého našli někde na ulici a postavili před fotoaparát. No každopádně, k tomu se snad dostanu jindy. Kdybych měla srovnat naši a zahraniční obálku, bezkonkurenčně by vyhrála ta česká.

Abych řekla pravdu, tak jsem od začátku s touhle knížkou moc velká kamarádka nebyla. S hlavními hrdiny jsem si vůbec nesedla a sami nejspíš dobře víte, jak moc je důležité, aby se vám postavy zamlouvaly. Celá romance mezi Sky a Holderem mi připadala až moc chaotická a nereálná. Myslím, že tohle je přesně ten typ vztahu, na který si jako čtenář musíte zvyknout a celému mu pozorumíte až úplně na konci. 

Do půlky knížky jsem jen tak němě koukala mezi písmenka a posouvala se krůček po krůčku dopředu.

Co si tak pamatuju, tak mi kniha ke konci vypadla z rukou a já chvíli jen tak koukala před sebe. Zpětně bych ten pocit popsala jako moment, kdy si uvědomíte, jak moc vám tahle kniha ovlivní život. Hooverová mě přesvědčila, že psát prostě umí. Celý příběh najednou - jen jednou pouhou větou - obrátila celý naruby a vystavila nás situaci, kterou nikdo z nás nemohl čekat. 

  ~*~*~

Jak bych příběh popsala? Nejspíš jako originální a smutné seskupení slov, které dohromady tvoří neskutečně dojemný příběh obyčejné dívky, která přišla o své vzpomínky z minulosti. Věřte mi, že Sky vám nakonec přiroste k srdci a vše budete prožívat s ní - radost, smutek, utrpení i beznaděj. Hlavní hrdinka je až neobyčejně silná a to dodává příběhu tu slibovanou naléhavost a důležitost. 

Nakonec snad už jen mohu říct - přečtěte si to. Rozhodně si to přečtěte, protože nemáte ani tušení, jak moc vám tenhle příběh zasáhne do života.